A rozum zmizel kam?

13. října 2012 v 17:00 |  Melu, melu
Tak jsem se asi zamilovala. Asi určitě. Do minerální kosmetiky Lily Lolo. To je perfektní věc!
No a teď znova. Bohužel to není vše. Jako "bonus" jsem propadla jednomu muži. Má to jediný háček - je tak trochu moc starý. Zase! Proč? Znáte takové to zvláštní slovo, co označuje opak pedofila? Nemohu si na něj vzpomenout. To jsem přesně já. I když, tentokrát je to poměrně mladý pán, i když ne tak moc mladý, jak by si okolnosti (rozumějte moje rodina, celkově společnost a můj věk) představovaly. Horší je, že tohle mé poblouznění není zrovna krátkodobé. S větší či menší intenzitou trvá něco přes rok a půl. A co je na tom nejhorší? No přeci to, že právě toto poblouznění není tak úplně neopětované. A graduje a graduje a graduje. Pomalu, ale jistě se stávám člověkem, který je zbaven rozumu.
Musím se sama sobě smát. Nezbývá, než si opakovat, že život je jen jedno velké divadlo. A nebo rovnou kabaret?

Abych ten článek uvedla do trošku serióznějšího stavu, musím ve zkratce napsat něco o prázdninách. O perfektních prázdninách!
Jako tradičně - začala jsem si je dřív. Návštěvou v Luhačovicích. Klid, klid, klid. Tam ti lidé nikam nepospíchají. Někde tam potřebuju bydlet. Asi to nevyjde, tak jsem si dovezla alespoň šaty.
Červenec byl ve znamení Itálie. Skoro třítýdenní Itálie. Hezky po vlastní ose. Florencie, Pisa, Řím, Pompeje a povalování v Kalábrii. Byl ze mě šťastný cestovatel. Ráda bych si ještě něco takového zopakovala. Jediné mínus je, že nějakých devatenáct dní v teple způsobilo, že od té doby je mi pořád zima. Tam jsem si navykla lehce. Tady už hůř.
Další dovolenka proběhla na Djerbě. Prostě válečka. Přes den čvachtání v moři, povalování se na lehátku a po večerech "mint tea" a hraní si na "Google translator" mezi tetičkou a našimi novými tuniskými přáteli. Občas jsme se dostali do docela vášnivých diskuzí, řekla bych, že i obohacujících. Celé to bylo fajn. Víc než to.
Během léta samozřejmě nesměl chybět ani Český Krumlov, menší výlety po České republice, časté návštěvy Prahy.. A ze všeho nejúžasnější věc - pobývání u babičky s dědou na vesnici. A jelikož se mi po tom stýská, právě se balím a odjíždím.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Katie Katie | E-mail | Web | 14. října 2012 v 17:03 | Reagovat

Takové prázdniny bych také brala! :) To já hezky pouze v ČR. :D

Jinak mám takové "blouznění" taky. Akorát u mě je to komplikovanější. Každopádně nevím, kolik ti je a kolik je tomu pánovi, ale za pár let to bude něco jiného. Ráda uvádím příklady :D 15 a 30 je děs, ale co za patnáct let - 30 a 45? :) Já doufám, že až si někoho takhle vyberu, nikdo nebude proti.

2 Katie Katie | E-mail | Web | 14. října 2012 v 17:50 | Reagovat

Tak to není tak hrozný. :)tvůj táta to být nemůže, tak je to v pohodě. :) Ale chápu, proč je rodina proti. Mě by doma asi zabili. :D

No já nějak ztrácím rozum s jedním klukem. Kdykoliv s ním jdu ven, tak se NĚCO stane. I když si říkám, že to takhle prostě nejde, v té chvíli rozum zmizí a srdce si dělá, co chce... Potom když to okouzlení zmizí, tak si říkám, že jsem totálně blbá a kam to dotáhnu, pokud to půjde takhle dál. Poprvé jsem si na vlastní kůži vyzkoušela, jak je to složitý, když hlava i srdce chtějí něco jiného. Fakt nevím, co budu dělat... Asi s ním přestanu chodit ven.

3 Ježurka Ježurka | Web | 14. října 2012 v 19:02 | Reagovat

Jsem ráda, že jsi zase jednou o sobě dala vědět a vidím, že sis užila krásné prázdniny a že jsi se zamilovala? To přece patří k životu a ještě se přece nebudeš vdávat, no ne? Tak si to užívej v celé kráse a zase někdy se těším!

4 pavel pavel | Web | 14. října 2012 v 19:47 | Reagovat

Starší pánové jsou zkrátka pro mladé holky přitažliví. A vlastně i lolity se často zamilují. Lásce neporučíš a je opravdu zbytečné, jak píše nahoře Ježurka, tohle řešit. :)

5 Katie Katie | Web | 14. října 2012 v 20:36 | Reagovat

Abych to uvedla na pravou míru... :D To něco jsou prostě úlety... Překážka je ve mně. Už jsem s tím klukem jednou chodila a tak nějak nevěřím, že by to znovu fungovalo.. Nejsem jedna z těch, co by si podruhé nasadila růžový brýle. Když já ani nevím, co se děje. Stane se všechno tak strašně rychle, že to ani nevnímám... No a podpořím tě tím, že mě takový "starší" vzhled taky kolikrát dostává. Nejsi jediná. Ale zase když říkáš, že je nejmladší, kolik byl tedy největší rozdíl? To už mě skoro děsí. :D Tak ani nevím, jestli ti přát hodně štěstí, nebo co... Asi radši nic, nevyznám se v sobě. Vyznat se teď v něčem jiném (vcítit se do někoho jiného), je pro mě nadlidský výkon. Vždyť mně se chce ze sebe samé jen hystericky smát... :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama