Květen 2009

Zamilovaná do Přátel

17. května 2009 v 19:33 Melu, melu
Tak za chvilku zas budou Přátelé, má každodenní závislost. On ten čas vůbec nějak strašně letí. Ale když je všední den, jsem docela ráda. Navíc se mi zdá, že tenhle školní rok mi docela utekl. Za krátký čas bude vysvědčení, stužkování deváťáků a konečně prázdniny. Na ono stužkování se mi, musím říct, vůbec nechce. Netoužím po tom, abych hrála divadýlko, jak jsme se tam všichni zbožňovali a uctívali. Možná se vám to bude zdát divné, ale tak to prostě vidím. To tam mám jít kvůli tomu, že dostanu stužku, kterou si předem zaplatím a kterou cestou domů hodím do koše, protože je to akorát další zbytečnost do bytu? Nevím.
Jinak vám chci povědět, že mamka zítra odjíždí do lázní a já budu cestovat všude možně. Občas doma budu, ale nemůžu vám zaručit, že to bude tak často. Tak buďte ohleduplní, prosím. A užijte si týden!

Mysli na zdraví

14. května 2009 v 19:17 Melu, melu
Už by bylo volno. Být každý týden stejný, co se týče pátku, jako ty dva minulé, už by byl klid. Ale holt se nedá nic dělat. Zítra to ve škole přežiju. Máme od devíti. To jsem přece dřív brala jako velké pozitivum! Proč už z toho teď vůbec nemám radost? Nejspíš proto, že jsem zhýčkaná dvěma týdny, co proběhly. Po dvoutýdenní odmlce mě tedy čeká školní pátek, což znamená, že budu mít matiku, češtinu, ájinu, tělák a hudebku. Snad to přežiju. Musím.
Dneska jsme měli od sedmi a sama sobě jsem se divila, když jsem postupně zjišťovala, že mi to vůbec nevadí. Absolvovala jsem dvě hodiny informatiky a jednu angličtinu s náhradní učitelkou, kterou nesnáším. Je pravda, že kdyby to byla naše hlavní učitelka, nejspíš bych angličtinu proklínala. I když to není možné. Vždyť jí zbožňuju! Tak bych asi měla ráda angličtinu jako jazyk, ale ne angličtinu jako školní předmět. Ovšem po dnešní angličtině se celá škola sbalila a šla na hudební program, který pořádala místní manažerská akademie. Příjemné osvobození.
Malý poznatek z mého života je to, že jsem si zamilovala Emco Mysli. Někomu by se i mohlo zdát, že se dokážu neživit ničím jiným. Někdo by takovou věc nepolkl, ale já ji jím každé ráno k snídani a mnohdy i odpoledne. Jsem nejspíš závislá. Další nezajímavý poznatek je, že jsem dočetla knihu Bathory a začínám číst Tajnou řeč těla. A toť skoro vše.

Po delší době

11. května 2009 v 20:03 Melu, melu
Omlouvám se za mou delší nepřítomnost, která ani nebyla předem oznámena. Měla jsem takové nestíhavé období, ale teď snad zase naběhnu. Na blogu moje absence ještě není takovou tragédií, ale měli byste vidět moji mailovou schránku. Díky tomu, že si píšu s velkým množstvím lidí z ciziny, budu teď mít anglické časy, protože se mi toho dost nahromadilo. Ale mám dost mailů i z Česka, takže česky mluvit nezapomenu.
Při dnešní cestě do školy mi udělal radost déšť, protože jsem mohla tak svobodně dýchat. Miluju vůni deště! Bohužel ve škole bylo dusno, dýchat se tam nedalo a mě to tamděsně rozčilovalo. Představte si devátou třídu a květen k tomu. Horor! Všichni už chtějí klid, ale oni nám ho nedají. Je to ubíjející.
Je škoda, že už série těch prodloužených víkendů skončila. Dost mi to vyhovovalo. V pátek jsme byly se sestřenicí nakupovat a v sobotu jsem s ní byla na taneční soutěži, kde měla být v devět ráno a která skončila po osmé večer. Nebýt bývalého spolužáka, kterého jsem neviděla čtyři roky, bych to tam asi nepřežila. Ale takhle jsme se docela bavili a všechno to stálo za to, protože choreografie, ve které tancuje moje sestřenice a spolužákův brácha, vyhrála první místo. Řvali jsme jako blázni, i když nás zeshora nikdo neslyšel. Bylo to prostě fajn. V neděli už jsem jen relaxovala a tak trochu se i učila.