Víkend byl naprosto dle mých představ. V sobotu jsem si od devíti skočila na aquaaerobik, který miluju pořád víc a víc. Po něm jsem skočila za dědou do nemocnice a skvěle jsme si pokecali. Ve dvanáct jsem byla zas doma a tak nějak jsem se pokoušela připravit se na olympiádu, což mi moc dlouho nevydrželo. Nedá se nic dělat, holt budu poslední. Na školu se taky moc nedostalo, ale to by se dalo čekat. Neděle byla přímo skvostná. Praha, kamarádi a zábava. Co víc si přát?
V pondělí jsem měla ve škole trošku šoky, ale naštěstí jsem to přežila. První hodinu na nás češtinářka vybalila kontrolní diktát, tentokrát o Boženě Němcové. To jsem snad nějak napsala. Další písemka byla čtvrtletka z matiky. To už bylo horší, ale nakonec mám dvojku, takže to také není nejhorší. Poslední písemka byla z fyziky. To mě zarazilo nejvíc. Vůbec jsem si nevzpomínala, že bychom měli psát. V ten den jsem si navíc zapomněla sešit. Naštěstí mi kamarádka dala opsat její tahák, z kterého jsme se to během přestávky naučila a budu mít nejspíš jedničku. Mám asi trochu zvláštní způsob učení, jsem si vědoma.
Dneska byla ve škole pohoda. Akorát ze zemáku mě chtěl vyzkoušet. Že prý není normální mít pět jedniček, že si to musím zkazit, aby někdo neměl podezření, že ho nějakým způsobem uplácím. No myslela jsem, že ho zabiju. Nakonec jsem ho ale ukecala a řekla jsem mu, že je pěkně zlomyslný. A to teda je, co se týká zkoušení. Odpoledne jsem pořád poslouchala písničky z různých pohádek a dojímala se u nich. Do některých jsem se totálně zamilovala. Nejspíš už jsem se zbláznila.
Zítra jdu na přijímačky a ve čtvrtek na olympiádu z češtiny, takže do školy půjdu až v pátek. Naštěstí!
giornale |
To dělá náš matikář: "Ty tady máš nějaké dobré známky, pojď si to zkazit!" nebo mi dostává, jak ještě před zkoušením rozhazuje: "Ty jo, já nevim, jak se to počítá, to je nějaký těžký... Tak mi to pojď spočítat ty!" Za to bych vraždila, já jsem vyklepaná i bez toho a on mě takhle ještě dorazí...